Užiteční i nadšení jsou lidé okolo Dobrovolnického centra v Ústí a Severočeské knihovny. Pod vedením ředitelky DC Lenky Vonka Černé zápasí s nebezpečnou nákazou. Jako Krajské koordinační dobrovolnické centrum její týmy pomáhají v řadě měst i míst Ústeckého kraje; v nemocnicích, domovech seniorů, hospicích, dětských domovech i jinde tam, kde pomoc vítají a ocení.

„Poslední dny jsem komunikovala s hlavními sestrami pěti nemocnic Krajské zdravotní, a. s., kolegyně z DC Radka s nemocnicí v Kadani. Můj subjektivní, troufnu si říci profesionální pohled, je: ač je v nemocnicích zle a jsou na pokraji sil, zvládnou to, nezhorší-li se situace výrazně,“ soudí Černá. „O dost hůř může být v zařízeních seniorských či těch pro lidi s postižením. Náš kraj jich má desítky,“ konstatovala Lenka. Třeba ředitel Marek z domova pro seniory z Ústí se ptal: „V krizi nejsme, ale až v ní budeme, umíte nám pomoci? Čeká-li nás plošné testování, zůstane-li v karanténě valná část mého personálu, budete na to umět reagovat?“ zajímal se. Podle Lenky Vonka Černá dobře věděl proč.

Ústecký tým zkraje při 2. vlně Covidu – 19 v jednom zařízení pro seniory zažil, že do karantény šli nebo horečky měli všichni zaměstnanci. V domově byla zdravá jen ekonomka. „Chtěla chránit, co šlo, zvedala desítky telefonů denně, bez pomoci se ale nakonec neobešla,“ vzpomínala Lenka s tím, že DC chce všem zařízením pomoci. „Chtějí a potřebují dobrovolníky, ale nemají už síly a kapacity je vyškolit, aby byli užiteční,“ ví ředitelka. Tedy se Krajské středisko dobrovolnické pomoci snaží, aby jim dobrovolník práci ulehčil. Krajské středisko oslovilo dobrovolníky i odbornou veřejnost, žádostí o pomoc. „Možná máte větší kompetence a zkušenost, abyste stihli odkoordinovat i jedno celé zařízení třeba pro seniory,“ soudí ředitelka DC Ústí plná očekávání, naděje i radosti.

Je dle ní ambicí Krajského centra posílit tým. „Chceme zařízením pomoci, poslat jim důsledně připravenou dobrovolnickou pomoc, i když třeba bude jen na pár  dní. Nemocí zachvácení zaměstnanci se zas brzo vrátí do práce. Pomůžeme ale, jak jen to bude možné,“ věří Lenka Vonka Černá.

Své lidi, přátele i ty mimo DC, umí strhnout a motivovat. Přidaly se i tři dívky z týmu Housing First (Bydlení především), který pod hlavičkou DC v Ústí od jara 2020 zabydluje sociálně slabé bez domova a nově školí dobrovolníky se vším všudy. Tedy i s potřebnými pojištěními a nezbytnými ochrannými pomůckami. Do podzimu pomáhá i Stáňa Hamáková z týmu DC RADKA Kadaň: „Scházíme se v rámci Regionu Severozápad, střediska z Libereckého, Ústeckého i Karlovarského kraje asi čtyřikrát do roka. Sdílíme, co se daří, co je dál třeba a co úplně nejde. Vše sdílíme navzájem,“ hlásí Stáňa Hamáková.  „Proto je s námi připojená i Vlasta z Plzně či kolegyně Jana ze Zlínského kraje,“ dodává.

„Dál hledáme, jak být co nejlépe platní,“ prozradila různé druhy aktivit ústecké knihovny její ředitelka Jana Linhartová. Jedna její kolegyně už pracuje na JIP na infekci Masarykovy nemocnice, knihovna má od jara aktivitu TRN, Tým rychlého nasazení. Nově vyškolení dobrovolníci přes DC Ústí už působí v soukromé Nemocnici následné péče Česká Kamenice. „Díky Krajskému koordinačnímu centru nalezlo pomoc a aktivně s námi spolupracuje čtyřicet čtyři organizací, dvacet dva jich tu hledají pomoc, hlásí se i další,“ prozradila Jiřina, zástupkyně ředitelky DC v Ústí. „Individuálně pomáháme i v domácnostech venčit psy, donést léky na recept, zajistit nákupy a podobně,“ dodala Jiřina Gasserová.

Radek Strnad, 16.11.2020