Nejčastěji se ptáte

Otázky a odpovědi související s dobrovolnictvím

V této rubrice najdete odpovědi na nejčastěji pokládané otázky v souvislosti s dobrovolnictvím. Pokud zde odpověď na svůj dotaz nenajdete, kontaktujte nás prostřednictvím odkazu „Napište nám“ nebo na kontaktech v sekci „Kontakt“.

Odebírejte aktuální zprávyNapište nám
Co je dobrovolnická služba?

Dobrovolnickou službou je pomoc nezaměstnaným, osobám sociálně slabým, zdravotně postiženým, seniorům, příslušníkům
národnostních menšin, imigrantům, osobám po výkonu trestu odnětí svobody, osobám drogově závislým, osobám trpícím domácím násilím, jakož i pomoc při péči o děti, mládež a rodiny v jejich volném čase.

Pomoc při přírodních, ekologických nebo humanitárních katastrofách, při ochraně a zlepšování životního prostředí, při péči o zachování kulturního dědictví, při pořádání kulturních nebo sbírkových charitativních akcí pro osoby výše, nebo pomoc při uskutečňování rozvojových programů a v rámci operací, projektů a programů mezinárodních organizací a institucí, včetně mezinárodních nevládních organizací.

Kdo se může stát dobrovolníkem?

Dobrovolníkem může být fyzická osoba, která se pro tuto činnost svobodně rozhodne a to:

  • starší 15ti let, jde li o výkon služby na území České republiky
  • starší 18ti let, jde li o výkon dobrovolnické služby v zahraničí
Kdo může být podle zákona vysílající organizací?

Veřejně prospěšná právnická osoba se sídlem v České republice; veřejná prospěšnost se dokládá písemným prohlášením, že organizace splňuje podmínky uvedené v § 146 občanského zákoníku organizace, která dobrovolníky vybírá, eviduje, připravuje pro výkon dobrovolnické služby a uzavírá s nimi smlouvy o výkonu dobrovolnické služby za podmínky, že má udělenu akreditaci.

Kdo může být přijímající organizací?
  • Fyzická osoba, pro jejíž potřebu je služba vykonávána
  • Veřejně prospěšná právnická osoba, pro jejíž potřebu je dobrovolnická služba vykonávána
  • Organizace způsobilá uzavřít smlouvu s vysílající organizací
  • Organizace schopná dostát závazkům z této smlouvy
Jakým způsobem máme ověřovat veřejnou prospěšnost u přijímajících organizací? Jak poznáme, že se jedná o veřejně prospěšnou organizaci?

Podmínky veřejné prospěšnosti jsou uvedeny v §146 občanského zákoníku, který zní: Veřejně prospěšná je právnická osoba, jejímž posláním je přispívat v souladu se zakladatelským právním jednáním vlastní činností k dosahování obecného blaha, pokud na rozhodování právnické osoby mají podstatný vliv jen bezúhonné osoby, pokud nabyla majetek z poctivých zdrojů a pokud hospodárně využívá své jmění k veřejně prospěšnému účelu. Vzhledem k obtížnému prokazování naplnění těchto podmínek bude postačovat písemné prohlášení přijímající organizace, že je veřejně prospěšná podle §146 občanského zákoníku. Prohlášení, pro případ kontroly, uchovává vysílající organizace.

Kdo nese odpovědnost za vysílání dobrovolníků do organizace, která i přes písemné prohlášenínenaplňuje nebo přestala naplňovat podmínky veřejné prospěšnosti?

Obecně tuto odpovědnost nese vysílající organizace, které bude zpravidla postačovat písemné prohlášení ze strany přijímající organizace o její veřejné prospěšnosti. Výjimkou, kdy by i přes existenci písemného prohlášení mohlo jít o porušení zákona ze strany vysílající organizace, by byla situace, kdyby s ohledem na veřejně dostupné informace bylo zcela zjevné, že přijímající organizace podmínky veřejné prospěšnosti nesplňuje nebo přestala splňovat. Jakmile vysílající organizace zjistí, že přijímající organizace zákonem stanovené podmínky nesplňuje, musí smlouvu s touto organizací ukončit, zasmluvněné dobrovolníky informovat a nabídnout jim dobrovolnickou činnost v jiné přijímající organizaci, popřípadě s nimi ukončit smlouvu o výkonu dobrovolnické služby. Z pohledu vysílající organizace bude vhodné, aby přijímající organice se ve svém písemném prohlášení o plnění podmínek veřejné prospěšnosti zavázala, že bude vysílající organizaci informovat o změnách, které vedly k tomu, že již organizace nebude schopná tyto podmínky naplňovat.

Kdo může žádat o státní účelovou dotaci z rozpočtu ministerstva vnitra?

O tuto dotaci mohou žádat pouze organizace, které jsou držiteli platné akreditace k vysílání dobrovolníků udělené Ministerstvem vnitra podle zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění pozdějších předpisů. Dotace se poskytuje na činnosti uvedené v § 11 zákona o dobrovolnické službě:

  • na pojistné placené na základě pojistné smlouvy uzavřené vysílající organizací ve smyslu § 7 odst. 1
  • na část výdajů spojených s evidencí dobrovolníků, s jejich přípravou pro výkon dobrovolnické služby a se zajišťováním výkonu dobrovolnické služby
  • na pojistné na důchodové pojištění, placené podle § 5 odst. 3 za dobrovolníka, a to ve výši pojistného stanoveného z minimálního vyměřovacího základu, pokud je dlouhodobá dobrovolnická služba vykonávána alespoň v rozsahu překračujícím v průměru 20 hodin v kalendářním týdnu
Na jak dlouho se tato dotace poskytuje?

Dotace se poskytuje vždy na jeden kalendářní rok. O dotaci může požádat pouze organizace, která je bezúhonná, má platnou akreditaci podle § 6 zákona o dobrovolnické služby, nejpozději od doby konce lhůty pro podání žádosti s účinností po celý rok, na který je dotace požadována.

V případě obdržení akreditace před účinností novely zákona o dobrovolnické službě, řídíme se zákonem, který byl platný v době obdržení rozhodnutí o akreditaci, nebo se na nás vztahuje i novela zákona?

Organizace se musí řídit těmi ustanoveními zákona, která jsou účinná. Obecně je možné uplatňovat práva a zároveň se musí plnit povinnosti vyplývající z účinného znění zákona. Přitom je však třeba dbát i podmínek, které jsou obsaženy v akreditaci.

Co přesně znamená, že člen organizace může být zároveň dobrovolníkem, ale musí vykonávatdobrovolnickou službu mimo své povinnosti vyplývající z členského poměru?

Vychází se ze stanov a jiných vnitřních předpisů organizace, z kterých vyplývá jaké povinnosti a závazky musí člen vysílající organizace plnit.  Tyto aktivity se pak nebudou pokládat za výkon dobrovolnické služby a nebude se na ně vztahovat akreditovaný režim.

Kdy můžeme dobrovolníkovi poskytovat kapesné?

Dle zákona o dobrovolnické službě se při sjednání kapesného pro dobrovolníka má přiměřeně vycházet z pracovněprávních předpisů. Zákoník práce hovoří o kapesném pouze v souvislosti se zahraničními cestami zaměstnanců nebo při výměně zaměstnanců ze zahraničí a zmiňuje výši tohoto kapesného. Za přiměřenost se v ustanovení zákona o dobrovolnické službě považuje, že se vztahuje na dobrovolníky vyslané ze zahraničí a do zahraničí, ale nemusí být dodržena částka kapesného
poskytovaného podle zákoníku práce. Vysílající organizace je povinna vyplácet kapesné pouze v případě, že se tak zavazuje ve smlouvě s dobrovolníkem. Kapesné je určeno na krytí nutných vedlejších výdajů osobního charakteru, které se vysílající organizaci nevyúčtovávají. Nejedná se tedy o zálohu na jízdné, ubytování, stravování apod. Pokud je kapesné poskytováno dle výše uvedených
podmínek, není považováno za odměnu dobrovolníka.

Napište nám